Ludvík Vaněk
Ludvík Vaněk je uváděn do Síně slávy českého golfu za mnohaletou organizační činnost ve prospěch českého golfu, a to v období předválečném a v těžkých podmínkách období válečného.
Golfu se věnoval již od roku 1923. V roce 1928 byl zakládajícím členem Golfového klubu Líšnice (GKL). Hned na zakládající schůzi dne 21. 11. 1928 byl zvolen viceprezidentem GKL a o dva roky později na schůzi 21. 11. 1930 prezidentem GKL. V této funkci byl každoročně na prezidentských schůzích GKL potvrzován. Byl náruživým hráčem golfu a obdivovatelem jeho tradic a etikety. Pro své osobní vlastnosti byl nejrespektovanějším členem GKL. Kromě členství v GKL byl též členem Golf Clubu Praha (GCP). Na valné hromadě GCP dne 26. 2. 1941 byl zvolen do výboru GCP na tříleté funkční období.
Ve výboru nejvyššího národního golfového orgánu, Českomoravského golfového svazu, začal působit dne 12. 8. 1939. Po smrti barona Ringhoffera byl na X. řádné valné hromadě Českomoravského golfového svazu dne 4. 5. 1941 zvolen předsedou svazu. Stal se tak nejvyšším golfovým činovníkem ve velmi obtížném válečném a protektorátním období.
Jeho působení v českém golfu ukončilo jeho zatčení gestapem na jaře 1942 za odbojovou činnost. Po atentátu na Heydricha byl Ludvík Vaněk jeden z prvních popravených. Poprava se konala dne 31. 5. 1942 na střelnici v Praze Kobylisích.
JUDr. Ludvík Vaněk patřil k nejdéle sloužícím předválečným činovníkům českého golfu. V golfových funkcích strávil 14 let. Zřejmě byl v historii světového golfu jediným předsedou nejvyššího národního golfového orgánu, který byl za války popraven za svoji vlasteneckou odbojovou činnost.
