Hanno Tonder

Hanno Tonder je členem Síně slávy českého golfu za vynikající sportovní výsledky, kterých dosáhl v období let 1932 až 1950. V těchto letech se stal šestinásobným držitelem Masarykova poháru pro mezinárodního amatérského mistra republiky (1933, 1938, 1939, 1947, 1948, 1950) a dvojnásobným mistrem v letech válečných (1941 a 1943).

Pověstná byla jeho schopnost vítězit ve hře na jamky. Od roku 1932, kdy poprvé zvítězil v mistrovství Golf Clubu Praha v jamkové hře, byl pro své domácí soupeře téměř neporazitelný. Titul mistra republiky v roce 1933 získal po finálovém vítězství nad nejlepším hráčem Německa Stefanem Samkem 9/8, další titul v roce 1938 po finálovém vítězství nad mistrem Hongkongu Britem Shannonem 3/2 a v roce 1939 přišlo vítězstvím nad tradičním soupeřem a rivalem Karlem Hynkem 9/8. Svůj poslední titul v roce 1950 Hanno Tonder získal po finálovém vítězství nad Miroslavem Vostárkem 6/5.

Své mistrovství však Hanno Tonder prokazoval i ve hře na rány. V roce 1936 se v nejsilnější evropské konkurenci ve Velké soutěži národů v německém Baden-Badenu umístil na 5. místě výsledkem 288 ran na 72 jamek a byl největším překvapením turnaje. Nejlepší 3. kolo zahrál za 68 ran. V témže roce vyhrál mistrovství Golf Clubu Praha na rány, přičemž vytvořil amatérský rekord starého motolského hřiště na devět jamek výkonem 33 ran. V roce 1940 vytvořil rekord klánovického hřiště (par 72) výkonem 70 ran. Byl prvním československým hráčem s plusovým hendikepem.

Život Hanno Tondera nebyl v žádném případě lehký. V roce 1944 byl zatčen a vězněn gestapem. Politickým vězněm byl i v letech padesátých. Jeho životní pouť skončila v roce 1955 z vlastního rozhodnutí. Dr. Hanno Tonder byl po celou svou sportovní dráhu hráčem Golfového klubu Líšnice.