baron František Ringhoffer
Baron František Ringhoffer, v rodinném rodokmenu označovaný jako IV., je uváděn do Síně slávy českého golfu za významný podíl na vzniku a rozvoji českého golfu v meziválečném období tzv. První republiky. V roce 1926 stál u zrodu prvního českého golfového klubu, Golf Clubu Praha, a stal se jeho kapitánem. V tu dobu již dvanáct let vlastnil soukromé golfové hřiště ve Volešovicích, které bylo prvním golfovým hřištěm v Čechách, mimo západočeskou oblast.
Byl projektantem golfového hřiště v Praze Motole, jehož výstavba probíhala pod jeho dozorem. V roce 1931 se stal prvním předsedou nově založeného Golfového svazu ČSR a v této funkci působil nepřetržitě devět let. V roce 1934 byl zvolen prezidentem Golf Clubu Praha. Měl největší zásluhu na tom, že byla zahájena výstavba golfového hřiště v Klánovicích a že toto hřiště mohlo být v roce 1938 uvedeno do provozu na prvních devíti jamkách.
Významné bylo i jeho působení na poli golfové diplomacie. Jeho zásluhou bylo, že do Golfového svazu ČSR vstoupily v roce 1934 i dva západočeské golfové, převážně německé kluby, které do té doby vystupovaly jako odnož Německého golfového svazu. Tím se pro československý organizovaný golf otevřela tři západočeská hřiště,
z toho dvě osmnáctijamková. Nezanedbatelná byla i jeho osobní účast na prvních meziklubových utkáních mezi Golf Clubem Praha, Golfovým klubem Líšnice a Ringhoffer Golf Clubem Volešovice, která dala základ pro pozdější celostátní meziklubovou organizovanou činnost.
Baron František Ringhoffer byl nejvýznamnějším činitelem českého golfu v meziválečném období a jako takový je uváděn do Síně slávy českého golfu.
